Připravované daňové výhody pro investory aneb dlouhodobý investiční produkt

10. 7. 2023

Vláda schválila a předložila Poslanecké sněmovně legislativní návrh, který má přinést nové možnosti spoření na stáří. Návrh směřuje ke srovnání podmínek mezi produkty penzijních společností a investičními produkty jiných licencovaných subjektů. Především pak zavádí zásadní daňové výhody pro ty, kteří si investováním na kapitálovém trhu spoří na stáří jinou formou než prostřednictvím životního pojištění, penzijního připojištění nebo doplňkového penzijní spoření. Novela zákona o daních z příjmů a zákona o podnikání na kapitálovém trhu tak přináší novou úpravu dlouhodobého investičního produktu, který doplní současné produkty III. penzijního pilíře.

Co dlouhodobý investiční produkt je a k čemu slouží?

Návrhy daňové podpory investování jako způsobu, jak si šetřit na penzi, jsme mohli zaznamenat již v minulosti. Diskutovalo se nejprve o účtu dlouhodobých investic, poté o investičním penzijním účtu. Ani jeden z těchto produktů se nakonec do zákona nedostal. Nynější koncept dlouhodobého investičního účtu (DIP) se však od nich (kromě názvu) příliš neliší: má jít o účet, na kterém jsou evidovány cenné papíry, investováním, do nichž se majitel účtu zajišťuje na své stáří. Tento účet si lze představit například jako portfolio cenných papírů, které sestaví obchodník s cennými papíry, který svým klientům poskytuje službu portfolio managementu. Klient, který se rozhodne, že chce využívat daňového zvýhodnění, které DIP nabízí, se musí zavázat, že prostředky na účtu nevybere za a) dříve než za 10 let od založení DIP a b) dříve než v roce, ve kterém dosáhne 60 let. Obě tyto podmínky je třeba naplnit současně. V tom se DIP podobá současným produktům III. penzijního pilíře, jako jsou soukromé životní pojištění, penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Stejně jako na tyto produkty, i na DIP bude moci svým zaměstnancům přispívat zaměstnavatel.

Co za výhody dlouhodobý investiční produkt přináší?

Pokud se investor rozhodne pro založení účtu v režimu DIP, a tedy přistoupí na to, že prostředky z tohoto účtu nebude moci během popsaného období „fixace“ vybrat, získá následující daňové výhody:

  1. Příjem zaměstnance, který je představován příspěvky jeho zaměstnavatele na DIP, je osvobozený od daně. Má se však aplikovat současný limit 50 tisíc Kč ročně jako souhrn příspěvků zaměstnavatele na všechny daňově podporované produkty na stáří (tedy ostatní produkty III. pilíře). Nad tuto hranici bude třeba tento příjem zdanit.
  2. Příspěvky, které si klient uhradí na DIP, si bude moci odečíst od základu daně, stejně jako to je už nyní možné u zbývajících produktů spoření na stáří. Na DIP nicméně nebude stát přispívat, a tak si bude moci každý poplatník odečíst své příspěvky na DIP v plné výši. Maximální částka, o kterou bude takto možné ponížit daňový základ, má činit 48 tisíc Kč ročně. Do tohoto limitu se započítávají též příspěvky na ostatní penzijní produkty.
  3. Příjmy z prodejů cenných papírů, které jsou evidovány na DIP, budou osvobozeny od daně. To znamená, že dosáhne-li klient příjmu v podobě rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou cenného papíru, který je veden v daňově podporované evidenci DIP, nebude muset tento příjem zdanit. Prostředky získané z prodeje se stávají automaticky součástí DIP a jako takové tedy opět podléhají povinné „fixaci“. Osvobození je podmíněno tím, že transakce musí být provedena za tržních podmínek, a nevztahuje se na příjmy, které investorům plynou ze samotné držby cenných papírů – tj. například na dividendy z akcií nebo úroky z dluhopisů.

Co se stane, když klient bude chtít vybrat prostředky předčasně?

Pokud klient vybere prostředky dříve, než uplyne období „fixace“ (tj. před desátým výročím od založení produktu nebo před svými šedesátými narozeninami), přijde o daňovou podporu. To znamená, že zvýhodnění, které v posledních deseti letech čerpal, bude muset zpětně dodanit. To se týká i například příjmů z prodejů cenných papírů; i na ty však bude možné aplikovat standardní časový i hodnotový test tak, jak by se použil v roce, kdy klientovi tyto příjmy vznikly.

Kdo může dlouhodobý investiční produkt nabízet?

Podle současného návrhu diskutované novely budou moci DIP nabízet obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti, samosprávné investiční fondy a banky. Nejde o novou investiční službu, kterou by bylo třeba licencovat – k založení DIP bude těmto poskytovatelům finančních služeb postačovat současná licence, která jim umožňuje vést klientům účty cenných papírů. Nicméně i v případě, kdy poskytovatel investičních služeb nedisponuje povolením k poskytování doplňkové investiční služby „úschova a správa cenných papírů“, může tuto činnost outsourcovat na příslušnou osobu, která je k poskytování custody služeb oprávněna. Není-li poskytovatelem DIP přímo banka jakožto subjekt oprávněný přijímat vklady od veřejnosti, bude třeba využít i bankovních služeb a uložit u vybrané banky finanční prostředky jednotlivých klientů. Pro zprostředkování DIP žádná zvláštní pravidla zatím v návrhu stanovena nejsou.

A jaké povinnosti mu z toho titulu plynou?

Nejvýznamnější omezení se týká druhu investičních nástrojů, které bude možné na DIP evidovat. Nelze na něm totiž vést jakékoli investiční nástroje, ale pouze investiční cenné papíry (tj. zejména akcie, dluhopisy nebo investiční certifikáty), podíly v investičních fondech, nástroje peněžního trhu, zajišťovací deriváty nebo hotovost (resp. peněžní prostředky vedené na bankovních účtech). Zákon o podnikání na kapitálovém trhu kromě toho přináší jen několik málo specifik, kterými se budou muset subjekty poskytující DIP řídit; ve zbytku se použije standardní úprava platná pro tu danou investiční službu, prostřednictvím které bude DIP klientům poskytován. To znamená, že pokud bude DIP nabízen v rámci služeb portfolio managementu (tj. investiční služby obhospodařování majetku zákazníka na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání), vztahují se na vedení DIP zákonná pravidla regulující portfolio management jako takový, a navíc k tomu omezený rozsah pravidel, která se vztáhnou specificky pouze k DIP (například jde o povinnost klienty upozorňovat na daňové konsekvence předčasného výběru prostředků z DIP). Obdobně to platí i v případě, kdy bude DIP poskytován prostřednictvím jiné investiční služby; zejména pak připadá v úvahu přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů.

Odkdy začne nová úprava platit?

Legislativní úprava, která má dlouhodobý investiční produkt přinést, dosud není projednána Poslaneckou sněmovnou. V návrhu může proto dojít ještě k zásadním změnám. Účinnost novel příslušných zákonů je v současnosti navrhována na 1. ledna 2024, je nicméně otázkou, nakolik je tento termín reálný.

Mgr. Vojtěch Láska, LL.M., Mgr. Anna Bezděková

V případě jakýchkoli otázek k tomuto novému produktu nás neváhejte kontaktovat na laska@klblegal.cz nebo bezdekova@klblegal.cz

Příspěvek byl původně uveřejněn na www.epravo.cz

Související články

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

České národní bance je svěřena pravomoc dohledu nad komerčními bankami. V rámci výkonu bankovního dohledu může ČNB jakožto správní orgán[1] vést s bankou správní řízení. Správním řízením je již na počátku řízení licenční, které vede ČNB s akciovou společností,...

Obecně k úloze České národní banky

Obecně k úloze České národní banky

Ústava ČR[1] a zákon o České národní bance[2] nám říká, že ČNB: je ústřední (centrální) bankou ve státě; jejím hlavním cílem je péče o cenovou stabilitu; je orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem; a je orgánem příslušným k řešení krize. Pojďme si nyní...

Obchodník s cennými papíry: kdo to je a co dělá? 

Obchodník s cennými papíry: kdo to je a co dělá? 

V tomto článku se zaměříme na postavení obchodníků s cennými papíry[1] jakožto důležitých hráčů kapitálového trhu. Představíme základ jejich právní regulace a také fungování OCP v praxi. Kdo je obchodník s cennými papíry? Jednoduchým anglickým ekvivalentem pro...

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

Schválení novely § 15 ZISIF se blíží, co přinese?

Prvního července 2024 vstoupí v účinnost novela ZISIF[1], která s sebou přináší mimo jiné novelizaci známého paragrafu 15[2]. Jaké změny minifondy čekají a o jak zásadní zpřísnění regulace ve skutečnosti jde? Odpovědi přinášíme v tomto článku. Osoba rizikového...