Stanovisko ČNB o sčítání emisí pro účely veřejné nabídky u více emitentů z jednoho podnikatelského seskupení

9. 10. 2023

Sektor investičních služeb je rozsáhle regulovanou oblastí finančního trhu. Vztahy subjektů činných v tomto sektoru, typicky emitentů cenných papíru a investorů, podléhají dohledu České národní banky a musí se řídit nejen vnitrostátními právními předpisy, ale i legislativou Evropské unie. Jedním z příkladu takové unijní normy je nařízení o prospektu1), jehož ustanoveními se zabývá Česká národní banka ve svém stanovisku ze dne 11. 9. 2023 o sčítání emisí více emitentů z jednoho podnikatelského uskupení.

Prospekt

Nařízení o prospektu zakládá povinnost emitenta uveřejnit při veřejné nabídce cenných papírů prospekt, tedy dokument obsahující údaje o emitentovi a jím nabízeném cenném papíru. Informacemi obsaženými v prospektu jsou například rizika selhání emitenta a rizika spojená s investováním do jeho emise, ale i další skutečnosti nezbytné pro dostatečnou informovanost veřejnosti. Lze tedy říci, že prospekt primárně slouží k ochraně investora jakožto slabší strany vystupující na finančním trhu.
Z povinnosti zveřejnit prospekt existuje několik výjimek. Důležitým případem, ve kterém se neuplatní obecné pravidlo uveřejnění prospektu je situace, kdy nabídka cenných papírů cílí pouze na kvalifikované investory. Ve zmíněném stanovisku ČNB upřesnila aplikaci dalších dvou v praxi častých výjimek. Jedná se o tzv výjimku „de minimis“ podle čl. 1 odst. 3 a výjimku podle čl. 1 odst. 4 písm. b) nařízení o prospektu.

Sčítání emisí jediného emitenta

Výjimka „de minimis“ říká, že se nařízení o prospektu nevztahuje na emitenta, který za období dvanácti měsíců učiní nabídku cenných papírů s celkovou hodnotou protiplnění v EU nižší než 1 000 000 EUR. Podle dřívějšího stanoviska ČNB o sčítání emisí jednoho emitenta z roku 2019 je tato výjimka určena pro emitenty působící na kapitálovém trhu jen „okrajově“. Aby se předešlo obcházení tohoto pravidla rozdělením jedné emise do několika jiných emisí, z nichž žádná by nepřekročila stanovený limit, je nutné sčítat hodnotu všech nabídek učiněných veřejně jedním emitentem.
Obdobně se sčítají nabídky také v kontextu výjimky plynoucí z čl. 1 odst. 4 písm. b) nařízení o prospektu. Podle tohoto ustanovení není emitent povinen uveřejnit prospekt, pokud je jeho nabídka cenných papíru určena méně než 150 adresátům, kteří zároveň nejsou kvalifikovanými investory. Pokud by se počet adresátů totožných emisí nesčítal, bylo by i tuto výjimku možné zneužít více nabídkami podobně jako v prvním případě. Již podle stanoviska z roku 2019 je nutné do limitu počítat všechny cenné papíry emitenta vykazující tzv. jednotící prvky. Těmi jsou stejný druh cenného papíru, úzká časová souvislost mezi jednotlivými nabídkami, zaměnitelnost cenných papírů z pohledu investora a neexistence ekonomického důvodu pro vydání cenných papírů ve více emisích.

Sčítání emisí více emitentů v rámci podnikatelského uskupení

Ve stanovisku z letošního roku ČNB navazuje na výše uvedené závěry a aplikuje je na případ nabídky emisí cenných papírů více emitenty pocházejícími z jednoho podnikatelského uskupení. I v tomto případě se uplatní pravidlo sčítání podobných emisí, tedy těch naplňujících uvedené jednotící prvky. Zejména pak ČNB zmiňuje prvek zaměnitelnosti jednotlivých emisí, který spatřuje v riziku selhání sdíleném mezi jednotlivými emitenty v rámci podnikatelského uskupení. Přesněji, pokud by bylo uskupení propojeno do té míry, že problémy jednoho emitenta budou způsobilé ohrozit ostatní, nesl by investor stejné riziko při nákupu cenných papírů od kteréhokoliv z těchto emitentů.

Závěr

Česká národní banka poskytuje v obou stanoviskách týkajících se sčítání emisí konzistentní výklad čl. 1 odst. 3 a čl. 1 odst. 4 písm. b) nařízení o prospektu. Sčítání emisí na základě jednotících prvků je postup, kterým chce ČNB zamezit vyhýbání se povinnosti informovat investora, a jeví se jako nezbytné pro naplnění smyslu a účelu tohoto nařízení, kterým je mimo jiné pravě ochrana investora na kapitálovém trhu.

_____________________________________________________________________________
1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129

David Eyem

Související články

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

České národní bance je svěřena pravomoc dohledu nad komerčními bankami. V rámci výkonu bankovního dohledu může ČNB jakožto správní orgán[1] vést s bankou správní řízení. Správním řízením je již na počátku řízení licenční, které vede ČNB s akciovou společností,...

Obecně k úloze České národní banky

Obecně k úloze České národní banky

Ústava ČR[1] a zákon o České národní bance[2] nám říká, že ČNB: je ústřední (centrální) bankou ve státě; jejím hlavním cílem je péče o cenovou stabilitu; je orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem; a je orgánem příslušným k řešení krize. Pojďme si nyní...

Obchodník s cennými papíry: kdo to je a co dělá? 

Obchodník s cennými papíry: kdo to je a co dělá? 

V tomto článku se zaměříme na postavení obchodníků s cennými papíry[1] jakožto důležitých hráčů kapitálového trhu. Představíme základ jejich právní regulace a také fungování OCP v praxi. Kdo je obchodník s cennými papíry? Jednoduchým anglickým ekvivalentem pro...

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

Schválení novely § 15 ZISIF se blíží, co přinese?

Prvního července 2024 vstoupí v účinnost novela ZISIF[1], která s sebou přináší mimo jiné novelizaci známého paragrafu 15[2]. Jaké změny minifondy čekají a o jak zásadní zpřísnění regulace ve skutečnosti jde? Odpovědi přinášíme v tomto článku. Osoba rizikového...