Některé změny v novele zákonů v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu

21. 10. 2020

Dne 24. srpna 2020 vláda České republiky projednala a schválila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu, který nyní zamíří k projednání do Poslanecké sněmovny jako sněmovní tisk číslo 993. V rámci návrhu je realizováno několik zákonných opatření, ke kterým se vláda zavázala v Koncepci rozvoje kapitálového trhu v České republice v letech 2019–2023 schválené v březnu minulého roku. V důvodové zprávě Ministerstvo financí akcentuje potřebu rozvoje českého kapitálového trhu, jak stojí v Koncepci, a cíle nelze dosáhnout pouze nelegislativními kroky. Touto cestou je také vhodné reagovat na některé identifikované a specifické nedostatky české národní úpravy, která neplyne ze směrnic EU. Ve výsledku by mělo dojít k posílení konkurenceschopnosti českého kapitálového trhu ve vztahu nejen k vyspělým západoevropským úpravám, ale také k úpravám sousedních států.

Zákon o podnikání na kapitálovém trhu

Zákon o podnikání na kapitálovém trhu by nově měl obsahovat základní náležitosti účtu dlouhodobých investic, jehož zavedení je jedním z hlavních cílů navrhovaných změn. V dnešní době ČR daňově podporuje investice do životního pojištění nebo do penzijních fondů (účastnických nebo transformovaných), což znevýhodňuje jiné produkty vytváření úspor na stáří, a vláda se tímto krokem snaží zatraktivnit i tuto možnost zabezpečení v postproduktivním věku.

Inspirací se v tomto případě stala zpráva Světové banky o kapitálovém trhu v ČR, podle níž by klíčovým krokem k podněcování zájmu investorů o kapitálový trh bylo zavedení některé z forem „osobního spořicího účtu“ (individual savings account, ISA). Takový účet je široce využíván na rozvinutých trzích a pomáhá vytvářet větší zájem u investora o správu jeho úspor na stáří, stát by tímto novým finančním produktem umožnil občanům investovat do akcií, dluhopisů, investičních fondů nebo dalších investičních nástrojů s různou výší možného zhodnocení. V plánu je regulace, která zajistí splnění alespoň minimálních náležitostí a dohled ČNB, případně působnost finančního arbitra pro řešení spotřebitelských sporů.

Zákon o dluhopisech

Novela zákona o dluhopisech řeší situace v rámci boje proti podvodným dluhopisům. Jedná se o případy, kdy emisní podmínky obsahují jen informace o emisi dluhopisů a neobsahují informace o emitentovi, přičemž informace o emitentovi jsou podstatné k tomu, aby mohl investor vyhodnotit rizikovost dluhopisů a schopnost emitenta dostát svým závazkům.

Inspirace ohledně požadovaných údajů je čerpána zejména z dokumentu Scorecard korporátních dluhopisů 2.0, který byl uveřejněn k veřejné konzultaci na webových stránkách MF ČR, a jehož cílem je poskytnout drobným investorům, kteří nemají s podobnou formou investování zkušenosti, nebo postrádají pokročilejší finanční gramotnost, jednoduchý a rychlý nástroj pro počáteční posouzení dluhopisů. Z tohoto nelegislativního nástroje, který vytvořilo MF ČR, následně zákonodárce formuloval ustanovení, která musejí být součástí emisních podmínek, aby si investor mohl udělat přehled o celkové situaci a bonitě emitenta, o historii jeho emisí nebo o důvodu, proč emituje.

Povinnosti rozšířených emisních podmínek musí emitent respektovat vždy, když nevyhotovuje prospekt a jedná se o tzv. podlimitní emisi, tedy emisi do 1 mil. EUR. Uvedení roku a měsíce zahájení činnosti napomůže investorům lépe vyhodnotit riziko spojené s krátkodobě působícími nebo účelově založenými společnostmi.

V zákoně o dluhopisech se dále navrhuje provést řadu změn, které vyplynuly z veřejných konzultací a potřeb praxe. Jde například o revize nutnosti schůze vlastníků schvalovat nevýznamné změny emisních podmínek, zrušení povinnosti publikovat emisní podmínky státních dluhopisů ve Sbírce zákonů, úprava podřízených dluhopisů respektující možnost vytvořit více stupňů podřízenosti (zpravidla se rozlišují minimálně tři – seniorní, juniorní a mezaninová), úprava práva na předčasné splacení pro některé dluhopisy harmonizované právem EU a změny odstraňující nadbytečnou duplicitu emisních podmínek a prospektu. Liberalizace týkající se posledního bodu bude mít pozitivní dopad na náklady emitentů, protože emisní podmínky nebudou zrušením duplicitních informací zbytečně robustní.

Podfondy

Doposud bylo dovoleno vytvářet podfondy pouze investičním fondům typu SICAV (sociétés d’investissement à capital variable, tzn. akciovým společnostem s proměnným základním kapitálem), ačkoli zájem o vytváření podfondů projevily i jiné právní formy, například v ČR dosud nevyužívaná komanditní společnost na investiční listy nebo uzavřené akciové společnosti, které jsou investičním fondem. Nyní budou obě formy za účelem zatraktivnění nadány touto možností, díky čemuž se zároveň srovná nevýhoda tuzemského kapitálového trhu oproti zahraničním trhům, kde „normální“ akciové společnosti mohou vytvářet podfondy. Uzavřená akciová společnost bude navíc mít možnost využít celosvětově známou a srozumitelnou obchodní firmu SICAF (société d’investissement à capital fixe) a fondy private equity budou moci využívat chráněnou zkratku SICAR (société d’investissement en capital à risque, obě po vzoru „SICAV“).

U komanditní společnosti na investiční listy se zavádí změna úpravy rozdělení zisku z kogentní na dispozitivní, nově tedy například zisk nebo ztrátu bude moci nést jen společnost a nikoli komplementáři. Dále se navrhuje umožnit, aby investiční společnost neharmonizovaná právem EU mohla být jako podnikatel svěřenským správcem svěřenského fondu, který není investičním fondem, což byl další z požadavků vznesených trhem.

Účinnost novely

Účinnost balíčku změn se navrhuje na 1. ledna 2022, protože se předpokládá, že novela by měla být dolní komorou schválena ještě v současném složení před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021.

Související články

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

České národní bance je svěřena pravomoc dohledu nad komerčními bankami. V rámci výkonu bankovního dohledu může ČNB jakožto správní orgán[1] vést s bankou správní řízení. Správním řízením je již na počátku řízení licenční, které vede ČNB s akciovou společností,...

Obecně k úloze České národní banky

Obecně k úloze České národní banky

Ústava ČR[1] a zákon o České národní bance[2] nám říká, že ČNB: je ústřední (centrální) bankou ve státě; jejím hlavním cílem je péče o cenovou stabilitu; je orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem; a je orgánem příslušným k řešení krize. Pojďme si nyní...

Obchodník s cennými papíry: kdo to je a co dělá? 

Obchodník s cennými papíry: kdo to je a co dělá? 

V tomto článku se zaměříme na postavení obchodníků s cennými papíry[1] jakožto důležitých hráčů kapitálového trhu. Představíme základ jejich právní regulace a také fungování OCP v praxi. Kdo je obchodník s cennými papíry? Jednoduchým anglickým ekvivalentem pro...

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

Schválení novely § 15 ZISIF se blíží, co přinese?

Prvního července 2024 vstoupí v účinnost novela ZISIF[1], která s sebou přináší mimo jiné novelizaci známého paragrafu 15[2]. Jaké změny minifondy čekají a o jak zásadní zpřísnění regulace ve skutečnosti jde? Odpovědi přinášíme v tomto článku. Osoba rizikového...