Investiční fondy: Jaké jsou možnosti českého práva?

13. 4. 2022

Zejména vlivem evropského zákonodárce nalezneme v českém právním řádu celou řadu právních možností fungování subjektů kolektivního investování. Mezi takové subjekty můžeme řadit investiční společnosti, investiční fondy či „minifondy“ dle § 15 ZISIF.

Hlavní prameny práva v oblasti investičních fondů

Nejdůležitějším právním předpisem v této oblasti je zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), který inkorporuje do tuzemského právního řádu evropskou legislativu, zejména pak směrnice AIFMD a UCITS.
K ZISIF existuje také vícero prováděcích předpisů – nařízení vlády, respektive vyhlášky ČNB.
Pokud v rámci kolektivního investování dochází k poskytování investičních služeb, které se týkají investičních nástrojů musíme si vypomoci také zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT).

Jaké existují druhy investičních fondů?

Pro dělení druhů investičních fondů se můžeme opět řídit zmíněnými evropskými směrnicemi. Směrnice UCITS reguluje standardní fondy, zjednodušeně označované jako retailové – určené široké veřejnosti.
Naproti tomu směrnice AIFMD obsahuje právní úpravu speciálních fondů a fondů kvalifikovaných investorů.
Speciální fondy jsou stejně jako fondy standardní nabízeny široké veřejnosti, rozdíl mezi nimi představuje míra přísnosti právní regulace, která je u speciálních fondů nižší.
Fondy kvalifikovaných investorů jsou, jak již z názvu vyplývá určeny pouze určité skupině investorů. Které osoby zákon označuje jako kvalifikované investory nám říká ustanovení § 272 odst. 1 ZISIF. Kvalifikovanými investory jsou zejména A) finanční instituce, vybrané právnické osoby veřejného práva nebo velké korporace a B) osoba, která (kumulativně) (a) prohlásí, že si je vědoma rizik spojených s danou investicí, (b) investuje aspoň 125 000 EUR či při splnění zvláštních požadavků na znalosti, zkušenosti, finanční zázemí a investiční cíle aspoň 1 000 000 Kč.
Všechny výše zmíněné druhy investičních fondů jsou regulovanými subjekty. V závislosti na konkrétní podobě proto musí mít licenci od ČNB či musí být spravovány investiční společností, jež tuto licenci má.

Daňové zatížení investičního fondu

Pojem investičního fondu vymezuje § 17b zákona o daních z příjmu (ZDP), ustanovení § 21 odst. 2 ZDP pak říká, že sazba daně činí u základního investičního fondu 5%.
Investiční fondy vydávají pro své investory cenné papíry, proto zde přichází do úvahy také časový test a s ním spojené osvobození příjmů investora od daně.

Co jsou to „minifondy“ a v čem se odlišují?

Jedná se o specifický druh investiční společnosti spravující aktiva do zákonem omezené výše. V českém právním řádu nalezneme úpravu „minifondu“ v ustanovení § 15 ZISIF a maximální hodnotu majetku takto vzniklé právnické osoby pak v § 16 ZISIF. Rozhodným limitem je částka 100 000 000 EUR, případně za určitých podmínek až 500 000 000 EUR.
Zásadním rozdílem je také výjimka z povinnosti získat licenci od ČNB „Minifondy“, přestože spravují peněžní prostředky podobným způsobem jako regulované subjekty popsané výše, podléhají vůči ČNB pouze povinné registraci.
Nevýhodou je velmi omezená míra ochrany investorů, absentující praktická právní úprava či nemožnost využití speciálního daňového režimu.

Jak probíhá obhospodařování fondu?

Péči o jmění fondu – obhospodařování může provádět pouze způsobilá osoba. Takovou osobou může být samotný fond či investiční společnost.
Fond, který se může sám obhospodařovat zákon nazývá jako samosprávný investiční fond. K jeho provozování je nutná licence ČNB a alespoň dvě osoby, jež splňují přísná kvalifikační kritéria.
Investiční fondy mohou obhospodařovat také investiční společnosti, přičemž jedna investiční společnost může obhospodařovat i více investičních fondů. Jiná oprávnění investiční společnosti mohou spočívat zejména v administraci investičních fondů (viz. dále) či poskytování investičních služeb upravených v ZPKT – zejména tzv. portfolio management neboli obhospodařování majetku individuálního zákazníka.

Administrace investičních fondů

Výčet činností spadajících pod administraci fondu vyjmenovává § 38 ZISIF, jež také jako podmínku této činnosti stanoví získání povolení udělené ČNB.
Administraci investičního fondu vykonávají zpravidla investiční společnosti. Mezi typické činnosti spadají např. vedení účetnictví, compliance a vnitřní audit, oceňování majetku a dluhů společnosti a výpočet aktuální hodnoty cenného papíru vydaného fondem nebo zajištění vydávání či odkupování cenných papírů fondu.

Související články

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

České národní bance je svěřena pravomoc dohledu nad komerčními bankami. V rámci výkonu bankovního dohledu může ČNB jakožto správní orgán[1] vést s bankou správní řízení. Správním řízením je již na počátku řízení licenční, které vede ČNB s akciovou společností,...

Obecně k úloze České národní banky

Obecně k úloze České národní banky

Ústava ČR[1] a zákon o České národní bance[2] nám říká, že ČNB: je ústřední (centrální) bankou ve státě; jejím hlavním cílem je péče o cenovou stabilitu; je orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem; a je orgánem příslušným k řešení krize. Pojďme si nyní...

Obchodník s cennými papíry: kdo to je a co dělá? 

Obchodník s cennými papíry: kdo to je a co dělá? 

V tomto článku se zaměříme na postavení obchodníků s cennými papíry[1] jakožto důležitých hráčů kapitálového trhu. Představíme základ jejich právní regulace a také fungování OCP v praxi. Kdo je obchodník s cennými papíry? Jednoduchým anglickým ekvivalentem pro...

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

Schválení novely § 15 ZISIF se blíží, co přinese?

Prvního července 2024 vstoupí v účinnost novela ZISIF[1], která s sebou přináší mimo jiné novelizaci známého paragrafu 15[2]. Jaké změny minifondy čekají a o jak zásadní zpřísnění regulace ve skutečnosti jde? Odpovědi přinášíme v tomto článku. Osoba rizikového...