Hledání viníka krize pokračuje

3. 12. 2017

Autor: Tomáš Doležil, Vojtěch Láska

Evropský parlament v listopadu fakticky ukončil dlouhotrvající a často velmi vyhraněné politické diskuse a schválil kompromisní návrh směrnice o správcích alternativních investičních fondů (směrnice AIFM). Ke konečné platnosti této směrnice zbývá souhlas Rady EU, který se zdá být pouze formalitou. Očekává se, že směrnice vstoupí v platnost na počátku roku 2011 a členské státy budou mít povinnost přizpůsobit jí své právo do roku 2013.

NOVÁ PRAVIDLA

Již v úvodu je dobré uvést, že výsledný text nakonec neobsahuje některá nejobávanější či přímo absurdní ustanovení a nepředstavuje tak velkou hrozbu jako předchozí návrh evropských poslanců. Záměrem je regulace dosud neregulované oblasti hedgeových, private equity, komoditních či nemovitostních fondů a případně všech dalších typů fondů kolektivního investování, které kreativita finančních trhů vytváří jako struktury pro sdružování aktiv a jež nespadají pod režim standardizovaných a regulovaných fondů, takzvaných UCITS (v českém právu jako „standardní fondy“). Cílem je poskytnutí rámce pro sledování a omezování rizik pro investory a posílení odpovědnosti správců. Zdá se, že velká část nových pravidel je v zásadě nekonfliktní: směrnice formálně reguluje pouze správce alternativních fondů, a nikoli fondy samotné. Velmi zjednodušeně: každý správce fondů nad určitou velikost bude k činnosti potřebovat povolení, bude muset dodržovat různá pravidla činnosti, včetně povinné kapitálové přiměřenosti, informační povinnosti směrem k dozorovým úřadům a investorům, používání služeb nezávislého depozitáře, pravidelného nezávislého oceňování majetku a podobně. Správce s povolením v jednom státu by pak mohl poskytovat služby i v dalších státech EU (takzvaný evropský pas).

TVRDŠÍ PODMÍNKY PRO FONDY MIMO EU

Základním problémem směrnice je to, že významným způsobem omezuje přístup alternativních fondů z nečlenských států na trhy EU. Jako určitou satisfakci jim pak nabízí při splnění přísných podmínek také možnost využívat výhod evropského pasu. Tato výhoda však může být uplatňována až po vydání prováděcího předpisu Evropské komise, který však spatří světlo světa nejdříve v roce 2015. Další tři roky pak budou státy ještě moci uplatňovat svůj národní režim, takže teprve nejdříve v roce 2018 by měl existovat jednotný právní režim EU pro alternativní fondy z nečlenských států.

Směrnice stanoví velmi komplikovaně pravidla pro různé situace týkající se fondů a správců ze třetích zemí. Je možné shrnout, že se podstatně ztíží či přímo znemožní nabízení alternativních fondů z mnoha nečlenských zemí na území EU, což bude mít zásadní dopad na existující a osvědčené investiční struktury. Nakonec se podařilo alespoň odstranit „vězeňský princip“ pro evropské investory, který zakazoval investorům ze zemí EU byť i jen vyhledávat v zahraničí neharmonizované alternativní fondy a investovat do nich.

OPRAVDU SE TO VYPLATÍ?

Zejména private equity fondů se dotkne specifická regulace nekótovaných společností, ve kterých získají kontrolní podíl. Směrnice pro ně stanoví některá pravidla, která jsou jinak typická pro společnosti kótované, například oznamovací povinnost při nabytí určitého podílu, a to dozorovému úřadu, ostatním akcionářům, ale i odborářům. Budou muset mimo jiné poskytovat informace o plánovaných změnách v zaměstnaneckých podmínkách, vypracovávat dokumenty typu „politika vnitřní a vnější komunikace ohledně zaměstnanců cílové společnosti“ a poskytovat je dozorovému orgánu a prostřednictvím cílové společnosti i jejím odborům. Stanoví se i specifická pravidla pro výroční zprávy takto ovládaných společností. Hrozí, že publikování budou podléhat i důvěrné informace, které mají význam pro úspěch investice. Nelze se ubránit dojmu, že taková pravidla představují diskriminaci určitých společníků.

Nejistota a nervozita ohledně praktického dopadu regulace je vysoká, což lze demonstrovat pozvolným únikem hedgeových fondů pod pláštík UCITS. Dalším důsledkem směrnice může být omezení investic alternativních fondů do ekonomik EU. Každá regulace má své náklady; směrnice AIFM povede nepochybně k nižším výnosům fondů, obecně k vyšší nezaměstnanosti a ve svém důsledku i k nižšímu ekonomickému růstu v EU.

Zdroj: Euro 50, 13. prosince 2010

Související články

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

České národní bance je svěřena pravomoc dohledu nad komerčními bankami. V rámci výkonu bankovního dohledu může ČNB jakožto správní orgán[1] vést s bankou správní řízení. Správním řízením je již na počátku řízení licenční, které vede ČNB s akciovou společností,...

Obecně k úloze České národní banky

Obecně k úloze České národní banky

Ústava ČR[1] a zákon o České národní bance[2] nám říká, že ČNB: je ústřední (centrální) bankou ve státě; jejím hlavním cílem je péče o cenovou stabilitu; je orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem; a je orgánem příslušným k řešení krize. Pojďme si nyní...

Obchodník s cennými papíry: kdo to je a co dělá? 

Obchodník s cennými papíry: kdo to je a co dělá? 

V tomto článku se zaměříme na postavení obchodníků s cennými papíry[1] jakožto důležitých hráčů kapitálového trhu. Představíme základ jejich právní regulace a také fungování OCP v praxi. Kdo je obchodník s cennými papíry? Jednoduchým anglickým ekvivalentem pro...

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

Schválení novely § 15 ZISIF se blíží, co přinese?

Prvního července 2024 vstoupí v účinnost novela ZISIF[1], která s sebou přináší mimo jiné novelizaci známého paragrafu 15[2]. Jaké změny minifondy čekají a o jak zásadní zpřísnění regulace ve skutečnosti jde? Odpovědi přinášíme v tomto článku. Osoba rizikového...