Dluhopisy NOVĚ: Novely zákona i stanovisko ČNB

6. 4. 2019

Obliba dluhopisů v posledních letech velmi stoupla – jak u českých emitentů, tak u investorů. Postupem času se u nás vyvíjí tržní standard a praxe naráží také na problematické aspekty. Právě z toho důvodu se na dluhopisy začaly zaměřovat také státní orgány, jmenovitě Česká národní banka a legislativci z Ministerstva financí. Co se u dluhopisů v poslední době změnilo? A co nás ještě čeká?

Novela zákona o dluhopisech – zákon č. 307/2018 Sb.

Dne 4. ledna 2019 nabyla účinnosti novela zákona o dluhopisech provedená zákonem č. 307/2018 Sb. Cílem novely je přiblížit právní úpravu praxi a odstranit některé stávající nejasnosti. Od začátku ledna jsou tedy účinné následující úpravy:

(1) Agent pro zajištění

Institut agenta pro zajištění se v praxi používá už dlouho, v zákoně se ale objevuje poprvé. Agent pro zajištění je osoba, která zastupuje všechny vlastníky dluhopisů při zřízení a realizaci zajištění. Jinými slovy, agent pro zajištění se stává zástavním věřitelem při zřízení zástavního práva, například k nemovité věci. Bez využití institutu agenta pro zajištění by reálně nebylo možné vydat zajištěné dluhopisy, neboť díky němu odpadá nutnost zapisovat do příslušného rejstříku (typicky katastr nemovitostí) všechny vlastníky dluhopisů. V případě selhání emitenta pak nemusí plnění ze zajištění vymáhat každý z vlastníků dluhopisů samostatně a za všechny jedná agent pro zajištění. Odpadá nutnost neustále svolávat schůze vlastníků dluhopisů a dohadovat se na společném postupu (instruktáž ze strany schůze vlastníků ovšem není vyloučena). Práva věřitele vykonává agent pro zajištění, získaný výtěžek pak rozdělí mezi jednotlivé vlastníky dluhopisů.

(2) Společný zástupce vlastníků dluhopisů

Zákon o dluhopisech pojednává o společném zástupci vlastníků dluhopisů už delší dobu, dříve ale požadoval k jeho jmenování souhlas vlastníků dluhopisů. Nově je společný zástupce jmenován ještě před vydáním dluhopisů na základě dohody mezi emitentem dluhopisů a společným zástupcem; schůze vlastníků dluhopisů může v pozdější fázi osobu zástupce pouze změnit. Úkolem společného správce je chránit zájmy vlastníků dluhopisů, zejména uplatňovat jejich práva vůči emitentovi a kontrolovat plnění emisních podmínek. Společný zástupce může mít zároveň postavení agenta pro zajištění.

(3) Kryté dluhopisy místo hypotečních zástavních listů

Dosavadní stručná a nepřesná úprava hypotečních zástavních listů je odstraněna. Místo nich nastupuje širší pojme „kryté dluhopisy“, mezi které hypoteční zástavní listy patří. Emitenti budou moci vytvářet samostatné kryté bloky ke krytí závazků z jednotlivých emisí. Zásadní změnou je vynětí krycích aktiv (zejm. hypotečních úvěrů) z insolvenční podstaty v případě úpadku emitenta a úprava dalšího postupu prostřednictvím jmenování nuceného správce krytých bloků.

(4) Záporné zero bondy

Původní znění zákona počítalo s tím, že výnos dluhopisů bude vždy kladný. Při vydání zero bondu (dluhopisu, jehož výnos je určen rozdílem mezi jeho jmenovitou hodnotou a emisním kurzem) proto musel být emisní kurz nižší než jmenovitá hodnota. Nová úprava umožňuje vydání zero bondu se záporným výnosem.

(5) Další změny zákona

  • možnost emitenta neomezeně zvýšit celkový objem vydávaných dluhopisů v návaznosti na upisování, pokud si to vyhradí v emisních podmínkách;
  • emitentům je výslovně umožněno splatit dluhopis ve splátkách, pokud tak určí emisní podmínky;
  • při předčasném splacení zero bondu nemusí být vyplacena celá jmenovitá hodnota, ale postačí uhradit emisní kurz, pokud je taková možnost stanovena v emisních podmínkách;
  • zpřesnění okruhu situací, ve kterých se povinně svolává schůze vlastníků dluhopisů; a
  • agenta pro zajištění je výslovně umožněno využít i v případě dluhů, které s dluhopisy nesouvisí.

Stanovisko ČNB k distribuci dluhopisů

Zvýšená obliba dluhopisů na straně emitentů i investorů přiměla k vydání stanoviska také regulátora: Českou národní banku.[1] V rámci nového dohledového benchmarku vyjasňuje licencovaným distributorům (obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé či banky), jak by měla správná distribuce vypadat, a věnuje se také nákupu dluhopisů investičními fondy.

ČNB zdůrazňuje potenciální vysoká rizika korporátních dluhopisů. Finanční instituce se podle ní musí chovat obezřetně ve všech případech, kdy prodává korporátní dluhopisy retailovým zákazníkům. V takovém případě je povinností distributora stanovit cílový trh, v rámci kterého je možné provádět aktivní marketing. Cílový trh ovšem musí stát na kvalitních základech, tedy na správně a pravdivě zjištěných znalostech, zkušenostech, rizikové toleranci a finanční situaci zákazníků. Pokud jsou tyto údaje zjištěny nesprávně kvůli nevhodnému nastavení nebo vyhodnocení testu přiměřenosti, nebude distributora omlouvat ani to, že o investici do dluhopisu zažádal zákazník sám. Takové investici má distributor zamezit. Tato povinnost přitom nevyplývá ze zákona výslovně, ČNB ji dovozuje ze standardu odborné péče a povinnosti jednat v nejlepším zájmu zákazníka. Pro některé obchodníky s cennými papíry a investiční zprostředkovatele tak může být tato povinnosti, stejně jako případná sankce, velmi překvapivá.

V případě fondů kolektivního investování (standardní a speciální fondy; netýká se fondů kvalifikovaných investorů) zdůrazňuje Česká národní banka povinnost zjišťovat reálnou hodnotu dluhopisů. Dluhopisy, které jsou přijaté k obchodování na burze, ale nejsou likvidní, nelze nabýt bez dalšího. U korporátních dluhopisů, které nemají likvidní trh, je proto potřeba kromě jejich reálné hodnoty určit také potenciální dopad na likviditu samotného fondu.

Plánované změny

V Poslanecké sněmovně se v současné době projednává vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti regulace podnikání na finančním trhu.[2] Vláda navrhuje povinné přidělování mezinárodního identifikátoru ISIN všem emisím dluhopisů. Nepřímo by se dluhopisů dotkla také navrhovaná úprava podřazení „tipařů“ (osob, které přinášejí kontakty na potenciální investory) pod licencované investiční zprostředkovatele.

Pomoc s vydáváním dluhopisů patří mezi naše Specializace. KLB Legal má rozsáhlé zkušenosti se všemi typy emisí a spolupracuje také s předními obchodníky s cennými papíry.

Související články

Licence od ČNB

Licence od ČNB

Podnikání na finančním trhu podléhá přísné regulaci na celoevropské úrovni, jejíž hlavním cílem je ochrana investorů. Výkon mnoha činností je podmíněn udělením licence ze strany regulátora, kterým je u nás Česká národní banka. Samotné licenční řízení je pak náročný...

Aktualita k trhu s nevýkonnými úvěry

Aktualita k trhu s nevýkonnými úvěry

Dne 26. ledna 2024 byl v Poslanecké sněmovně schválen návrh zákona o trhu s nevýkonnými úvěry. Nyní tento návrh zákona putuje do Senátu a při hladkém průběhu můžeme očekávat jeho účinnost od 1. července 2024. Zákon transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady...

DLOUHODOBÝ INVESTIČNÍ PRODUKT (DIP) PŘIJAT: Co to znamená?

DLOUHODOBÝ INVESTIČNÍ PRODUKT (DIP) PŘIJAT: Co to znamená?

Nový rok 2024 představil nový produkt III. penzijního pilíře: dlouhodobý investiční produkt. Jde o nový státem podporovaný nástroj, který umožní čerpání daňových výhod investorům, kteří se na kapitálových trzích zajišťují na stáří. O DIPu jsme na našem webu psali již...

Daňové novinky v oblasti ESOPů

Daňové novinky v oblasti ESOPů

Zdanění zaměstnaneckých podílů a opcí v obchodních korporacích („ESOP“) v České republice podstupuje významné změny, které se odvíjejí od novelizace zákona č. 586/1992 Sb, zákon o daních z příjmů („ZDP“). Volání nejen start-upů tak bylo vyslyšeno, byť s...

Nové povinnosti pro emitenty podlimitních dluhopisů

Nové povinnosti pro emitenty podlimitních dluhopisů

S Novým rokem nabyla účinnosti novela, která přinesla změny v hned několika zákonech v oblasti finančního trhu. Mezi ně patří například zavedení alternativního účastnického fondu nebo dlouhodobého investičního produktu (DIP), o kterém jsme již psali...