Q&A: Kryptoměny vs. Regulace

Zajímá vás regulace kryptoměn? Jak se na kryptoměny dívají právníci, dohledové orgány či zákonodárci? Shrnuli jsme to nejzásadnější ze vztahu práva a tokenů do následujících otázek a odpovědí.

Co jsou kryptoměny z právního hlediska?

Bitcoin (BTC, XBT), Litecoin (LTC), Ethereum (ETH), Ripple (XRP), jejich altcoiny a další virtuální měny víří prach v právním prostředí už delší dobu. Kladou řadu obtížných otázek, nad nimiž by se před časem téměř nikdo nezamýšlel. Co jsou peníze? Co je to měna? Co jsou komodity? A co jsou vlastně samotné kryptoměny?

Na samém začátku se sluší říci, že každý token či coin je v první řadě věc. Věcí je totiž v českém právním prostředí vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.

Dále se typicky jedná o věc nehmotnou. Virtuální měny jsou virtuální právě kvůli absenci hmotné podstaty. Jedná se o věc movitou – zkrátka proto, že to není věc nemovitá. V neposlední řadě, token je věc zastupitelná (generická): může být nahrazena jinou věcí téhož druhu.

Shrnutí: Typickou kryptoměnu či její token by právníci popsali jako nehmotnou movitou zastupitelnou věc.

Jaká je regulace kryptoměn?

Stěžejní otázkou pro každého, kdo se kryptoměnami zabývá, je otázka jejich regulace. Jak se stát, potažmo Evropská unie, na virtuální měny dívá?

To nejdůležitější na začátek: Kryptoměny zatím nemají speciální ucelenou regulaci, a to ani na úrovni ČR, ani na úrovni EU. To ovšem neznamená, že na ně právo nedopadá. Jinými slovy, pokud transakce prováděné s určitou kryptoměnou naplní znaky stávajících regulovaných činností, budou muset plnit související zákonné povinnosti. V některých případech (např. praní špinavých peněz) už navíc právo na virtuální měny přímo pamatuje.

Klíčovou otázkou tedy je, za jakých okolností bude obchodování s kryptoměnami, případně jejich držba, považováno za regulovanou činnost.

Vzhledem k chybějící státní garanci se v případě kryptoměn nejedná o měnu či peníze. V drtivé většině případů proto nebude aplikovatelná právní úprava týkající se platebního styku či bankovní činnosti. Samozřejmě ale může existovat nezvyklý set-up, který hranici povinné regulace překročí.

V současném vnímání se nejedná ani o komoditu. Každá komodita totiž podle vnímání ČNB musí mít hmotnou podstatu – která v případě virtuálních měn, jak jsme si řekli, obvykle chybí. Upozorňujeme, že v tomto ohledu se vnímání EU výrazně liší od USA: američtí regulátoři naopak považují velkou část kryptoměn za komodity, a uplatňují na ně a na společnosti podnikající v oboru příslušné právní předpisy.

Ve většině případů se nejedná ani o investiční nástroj ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT). Většina kryptoměn v sobě totiž obsahuje z hlediska regulace nezvyklá či nestandardní práva, která nelze podřadit pod žádnou skupinu regulovaných aktiv. Neplatí to ovšem bezvýhradně: např. virtuální měny typu stablecoin (snižující volatilitu) mohou znaky investičního nástroje naplnit. V takovém případě by část nakládání s takovými coiny tvořila regulovanou činnost, pro kterou je nutné získat příslušnou licenci.

Shrnutí: Na úrovni EU ani ČR neexistuje komplexní regulace kryptoměn. Pokud ale daná kryptoměna nebo transakce s ní naplní zákonné znaky, budou se na ni vztahovat stávající pravidla finančního práva.

Jak jsou regulovány kryptoměnové deriváty?

Deriváty kryptoměn či kryptoderiváty jsou nástroje odvozené od kryptoměn. Mají obvykle povahu opce, futures, swapu nebo forwardu, jejichž hodnota se vztahuje ke kurzu kryptoměna X fiat měna, ke kurzu dvou kryptoměn navzájem apod.

Ne každý derivát je nutně regulovaný, část derivátů ale spadá pod definici investičního nástroje podle ZPKT. Kryptoměnové deriváty je proto nutné posuzovat případ od případu – a určit, zda jejich podkladové aktivum, smluvní podmínky či způsob vypořádání činí z příslušného derivátu regulovaný investiční nástroj.

V případě, že je daný derivát investiční nástroj, budou mnohé transakce s ním regulované, tj. budou vyžadovat získání licence a plnění dalších zákonných povinností.

Shrnutí: Deriváty kryptoměn mohou naplnit znaky investičních nástrojů regulovaných ZPKT. Každý derivát odvozený od virtuální měny je nutné individuálně posoudit a určit, zda se jedná, či nejedná o investiční nástroj.

Je v případě kryptoměn nutné předcházet praní špinavých peněz (dodržovat AML)?

§ 2 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AMLZ), stanoví:

(1) Povinnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí
l) osoba poskytující služby spojené s virtuální měnou, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta.

§ 4 odst. 8 AMLZ dále stanoví:

Osobou poskytující služby spojené s virtuální měnou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která jako předmět své podnikatelské činnosti kupuje, prodává, uchovává, pro jiného spravuje nebo zprostředkovává nákup nebo prodej virtuální měny, případně poskytuje další služby spojené s virtuální měnou.

Pokud tedy daná osoba poskytuje služby spojené s virtuální měnou, stává se povinnou osobou, tedy musí plnit povinnosti stanovení AMLZ. Mezi tyto povinnosti patří zejména identifikace a kontrola klienta podle příslušného vnitřního předpisu, popř. oznámení podezřelého obchodu Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ).

Ani jiné osoby nejsou z AML pravidel úplně vyňaty. Podle § 217 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, totiž platí:

(1) Kdo jinému z nedbalosti umožní zastřít původ nebo zjištění původu věci větší hodnoty, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky nebo v cizině, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Stejně bude potrestán, kdo z nedbalosti ukryje, na sebe nebo na jiného převede, přechovává nebo užívá věc větší hodnoty, která je výnosem z trestné činnosti spáchané na území České republiky nebo v cizině jinou osobou.

Při transakcích s kryptoměnami lze proto doporučit uplatnění dostatečné míry opatrnosti tak, aby bylo legalizaci výnosů z trestné činnosti v co nejširší míře předcházeno.

Shrnutí: AMLZ obsahuje speciální ustanovení pro poskytování služeb souvisejících s virtuální měnou. Takoví poskytovatelé jsou povinni postupovat podle AMLZ. Každá osoba, která obchoduje s kryptoměnami, by měla dbát opatrnosti tak, aby v co nejširší míře předešla legalizaci výnosů z trestné činnosti a vyhnula se případné trestněprávní odpovědnosti.

Jak se bude regulace kryptoměn vyvíjet do budoucna?

Předpovídat přesnou podobu budoucí regulace by bylo věštěním z křišťálové koule.

Regulátoři se v každém případě oblastí kryptoměn zabývají stále častěji. Z obecných dokumentů vydávaných dohledovými orgány na národní i evropské úrovni lze dovozovat, že postupně bude docházet ke zpřesňování stávající regulace. Jako nelegální budou v takovém případě označeny virtuální měny, popř. činnosti s nimi vykonávané, které lze interpretačně podřadit pod existující právní úpravu, či které mají ke stávajícím regulovaným činnostem velmi blízko.

Je pravděpodobné, že následně dojde k přijetí specifické právní úpravy, která se oblastí kryptoměn, jejich vznikem a vlastnostmi, ICOs, související ochranou investorů a celkově regulací dnes už mohutného trhu s virtuálními měnami bude zabývat.

Do té doby budou kryptoměny vždy spojeny s určitou mírou právní nejistoty. Ta může být zčásti odstraněna výkladem, zčásti prostřednictvím formálních dotazů adresovaných regulátorovi.