Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

České národní bance je svěřena pravomoc dohledu nad komerčními bankami. V rámci výkonu bankovního dohledu může ČNB jakožto správní orgán[1] vést s bankou správní řízení. Správním řízením je již na počátku řízení licenční, které vede ČNB s akciovou společností, jež žádá o udělení povolení k činnosti dle zákona o bankách.[2]

Po získání bankovní licence může být s bankou vedeno správní řízení ve dvou situacích. Zaprvé se tak může stát, pokud sama banka požádá o změnu bankovní licence. Typicky jestliže banka žádá o rozšíření licence o bankovní činnosti, které předtím vykonávat nesměla.[3] Druhým případem je vedení sankčního řízení v případě, kdy banka poruší některou ze svých zákonných povinností. Právě tomuto typu řízení se v článku budeme věnovat podrobněji.

Zahájení sankčního řízení

Zahajuje-li Česká národní banka s některou bankou sankční řízení činí tak zpravidla v reakci na určitý nedostatek zjištěný (nejčastěji) kontrolou provedenou přímo v bance. Jednoduchými příklady porušení zákonných povinností banky jsou např. porušení bankovního tajemství či pochybení v oblasti AML[4]. V obecné rovině můžeme konstatovat, že banky se nejčastěji dopouštějí přestupků (či je jim uložena povinnost provést tzv. opatření k nápravě) stanovených zákonem o bankách, zákonem o platebním styku[5] či AML zákonem.[6]

Rozhodování v řízení

Sankční řízení je dvoustupňové, přičemž v obou stupních rozhodují vnitřní orgány ČNB. V prvním stupni zpravidla rozhodují jednotlivé odbory spadající pod sekci dohledu nad finančním trhem. Opravným prostředkem proti prvostupňovému rozhodnutí je v tomto případě rozklad. Je-li rozklad podán rozhoduje o něm bankovní rada České národní banky, a to na základě návrhu rozkladové komise. Rozkladová komise je poradním orgánem tvořeným odborníky z řad právníků specializujících se na finanční právo. V praxi vidíme, že bankovní rada ve většině případů dá za pravdu rozkladové komisi a rozhodne v souladu s jejím návrhem.

Jaká opatření lze bance uložit?

Opatření, která je možné bance uložit můžeme rozdělit do tří teoretických kategorií:

I. Preventivní opatření

Preventivním opatřením může být např. povinnost vyměnit určitou část vedoucích osob banky. Těmi jsou členové představenstva, dozorčí rady, ale i vedoucí pracovníci jednotlivých oddělení banky (oddělení vnitřní auditu, compliance atd.). Jako další preventivní opatření lze uvést zákaz provádět rizikové obchody či nařízení použít zisk banky ke zvýšení jejího základního kapitálu.

II. Sankční opatření

Typickým sankčním opatřením je pokuta, která se v případě bank může pohybovat i v řádu milionů či ve zvláštních případech desítek milionů korun. Sankčním opatřením je také nařízení mimořádného auditu banky v případě, kdy ČNB shledá závažné nedostatky řádného auditu. Náklady mimořádného auditu nese v takovém případě banka.

III. Jiná opatření

Do této kategorie spadá nucená změna licence. Česká národní banka může bance zúžit licenci vyškrtnutím bankovní činnosti, jejíž výkon je z jejího pohledu problematický. Krajním řešením je odnětí licence. K takovému kroku sahá ČNB pouze ve zcela výjimečných příkladech. Posledním takovým byl případ ruské Sberbanky, které byla licence odňata z důvodu neschopnosti splácet své závazky vůči věřitelům v dubnu roku 2022.

Dohled nad ostatními subjekty finančního trhu

Většinu z výše popsaného je možné vztáhnout i na sankční řízení vedená s jinými subjekty finančního trhu, které rovněž podléhají dohledu ČNB. Těmi jsou např. pojišťovny a zajišťovny, nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, obchodníci s cennými papíry nebo investiční společnosti. 

---

[1] § 1 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance („zákon o ČNB“).

[2] Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách („zákon o bankách“).

[3] Výčet tzv. vedlejších bankovních činností je uveden v § 1 odst. 3 zákona o bankách. 

[4] Zkratka vychází z anglického anti-money laundering, jedná se o regulaci v oblasti prevence praní špinavých peněz a financování terorismu.

[5] Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku.

[6] Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.