Schválení novely § 15 ZISIF se blíží, co přinese?

Prvního července 2024 vstoupí v účinnost novela ZISIF[1], která s sebou přináší mimo jiné novelizaci známého paragrafu 15[2]. Jaké změny minifondy čekají a o jak zásadní zpřísnění regulace ve skutečnosti jde? Odpovědi přinášíme v tomto článku.

Osoba rizikového kapitálu 

Na první pohled největší změna se týká nového označení osob podnikajících podle § 15 ZISIF. Ty musí přidat do svého názvu slovní spojení „osoba rizikového kapitálu“. Zároveň je výslovně zakázáno, aby název osoby obsahoval slovo fond, jeho překlady a slova od něj odvozená. 

Jedná se o snahu co nejvíce odlišit patnáctky od standardních fondů. Zákon již za stávající úpravy zakazuje investice do § 15 ZISIF retailovým investorům. Toto pravidlo však bylo v minulosti nezřídka porušováno, a to bohužel i ze strany podvodných minifondů typu Growing Way. „Zákaz užívání slova fond v názvu společnosti je krokem kupředu,“ hodnotil tuto změnu pro web Peníze.cz[3] Ondřej Kučera. 

Informační povinnost správce

Zavádí se povinnost správce majetku dle § 15 ZISIF informovat investory před uzavřením smlouvy o nejzásadnějších aspektech investice. Mezi ty budou patřit informace o rizikovosti investice, investiční strategii i výslovné sdělení, že správce nepodléhá dohledu České národní banky. 

Správce může namísto těchto informací poskytnout investorovi tzv. sdělení klíčových informací (KID)[4], které již dnes řada správců používá. 

Potvrzení auditora o dodržování zákazu nabízení investic veřejnosti

Správce může nabízet investice pouze kvalifikovaným investorům. Tedy osobám, které do fondu investují minimálně ekvivalent 125 000 EUR. Mimo kvalifikované investory může být ve fondu přítomno až dvacet retailových investorů. Tato výjimka cílí především na malé patnáctky fungující na principu Family Office[5].

Nově budou muset všechny minifondy, do kterých investuje více než dvacet osob, předkládat zprávu auditora. V té by měl auditor uvést, zda správce tento limit dvaceti retailových investorů dodržuje.

Tato povinnost je odbornou veřejností vnímána spíše negativně. „Správci mají již dnes poměrně značné administrativní náklady související především s reportingem ČNB a plněním povinností v oblasti AML. Pokud k tomu přibude ještě povinnost každoročně předkládat auditorskou zprávu, může to být zejména pro menší správce poměrně problematické“ říká vedoucí advokátka oddělení kapitálového trhu Veronika Civínová.

Poplatek za zápis nového správce 

Osoby dle § 15 ZISIF nejsou licencovanými subjekty, podléhají však zápisu do seznamu těchto osob vedeném Českou národní bankou. Nově bude tento zápis zpoplatněn částkou 10 000 Kč. 

Závěrem

Lze shrnout, že novela § 15 ZISIF s sebou přináší řadu změn, které nepochybně pozvednou úroveň ochrany retailových investorů. Zákonodárce nemá za cíl udělat z minifondů přísně regulované či dokonce licencované osoby. Změny, které jsou zaváděny mají přispět zejména k co nejjasnějšímu odlišení patnáctek od licencovaných subjektů určených široké veřejnosti. Již při prvotním seznámení se s investicí by mělo být potenciálnímu investorovi jasné o jaký typ investice se jedná, a zda je pro něho vhodný.

Pokud se ke změně práva přidá také edukace v oblasti finanční gramotnosti může se český finanční trh opět posunout blíže k jeho západním vzorům. 

---

[1] Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech („ZISIF“).

[2] Návrh zákona jde nyní k projednání do Senátu, kde se předpokládá jeho schválení. Jedná se o Sněmovní tisk č. 570, dostupný online zde.

[3] Článek zveřejněný na webu Peníze.cz 21.08.2023, dostupný online zde.

[4] Sdělení klíčových informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014.

[5] Srov. výkladové stanovisko ČNB ke Správě majetku srovnatelné s obhospodařováním (§ 15 ZISIF), dostupné online zde.