Samosprávný investiční fond z pohledu právní praxe

2. 1. 2023

Úprava samosprávného investičního fondu je součástí našeho právního řádu již od roku 2013, stala se jí přijetím zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech („ZISIF“). Jak takový fond funguje z právního hlediska, komu je určen i jaké požadavky klade zákon při jeho zakládání rozebírá tento článek.

Definici samosprávného investičního fondu nalezneme v ustanovení § 8 ZISIF, zákon říká, že takovým fondem je:

  1. investiční fond,
  2. s právní osobností,
  3. disponující povolením k činnosti samosprávného investičního fondu uděleného ČNB (mající licenci), a
  4. na základě licence je oprávněn se obhospodařovat a případně provádět svou administraci.

Investiční fond s právní osobností

Samosprávným investičním fondem ve smyslu § 8 ZISIF se může stát pouze investiční fond. A contrario tedy můžeme vyloučit, že by takovým fondem mohl být např. „minifond“ fungující podle § 15 ZISIF (tedy společnost – správce provádějící správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním). Tyto společnosti jsou sice ze své podstaty samosprávné (nemají obhospodařovatele jako klasické investiční fondy), ale pro jejich další odlišnosti, zejm. fakt, že nejsou regulovány Českou národní bankou je pod pojem samosprávný investiční fond neřadíme.
Investiční fond musí také mít právní subjektivitu (právní osobnost). Proto se samosprávnými nemohou stát např. podílové či svěřenecké fondy, o nichž zákon říká, že právní osobnost nemají.
V praxi nejčastějším řešením je založení akciové společnosti s proměnným základním kapitálem označované francouzskou zkratkou SICAV1). Jinými alternativami mohou být běžná akciová společnost či komanditní společnost na investiční listy.

Povolení ČNB – proces získání licence

O povolení může žádat jak ještě nevzniklý investiční fond, tak i již fungující nesamosprávný investiční fond, který má zájem se nadále spravovat sám.
Licenční řízení můžeme rozdělit do tří fází. První je fáze monitoringu klientových potřeb a s tím navázaná příprava dokumentace předkládaná regulátorovi v licenčním řízení.
Druhou je fáze řízení před ČNB – časově nejnáročnější fáze, ve které regulátor zkoumá praktické fungování předmětné společnosti a dožádává si doplňující dokumentaci. Délka této fáze řízení závisí především na rychlosti regulátora, obvykle je žádost vyřízena zhruba za jeden rok.
Ve třetí fázi je klientovi udělena licence k činnosti samosprávného investičního fondu. V uděleném povolení je specifikováno, zda se jedná o fond kolektivního investování či fond kvalifikovaných investorů, k jakým činnostem je oprávněn (pouze obhospodařování či také administrace) nebo jaký objem majetku může fond spravovat (zda se jedná o nadlimitní či podlimitní fond2)).
Žádost o udělení povolení podávaná na ČNB by měla být podložena potřebnou dokumentací (viz. první fáze výše). Ta by v souhrnu měla doložit, že má klient potřebnou organizační a technickou strukturu, je důvěryhodný, má potřebné znalosti a zkušenosti a jeho business plán může být reálně naplněn.

Obhospodařování a administrace

Veškeré samosprávné investiční fondy jsou oprávněny provádět své vlastní obhospodařování. Tedy spravovat majetek fondu (případně také všech podfondů), včetně investování na jeho účet a řídit rizika spojená s tímto investováním.
Naopak administraci mohou provádět pouze ty samosprávné investiční fondy, které při procesu žádosti o licenci požádají (a splní podmínky) také o povolení k této podpůrné činnosti. Do administrace spadá například vedení účetnictví, poskytování právních služeb, compliance a vnitřní audit či oceňování majetku a dluhů fondu. Bez povolení k administraci je nutné delegovat tuto činnost na investiční společnost, která takovou licencí disponuje.

_________________________________________________________________________________________
1)Případně přeměna na takovou společnost.
2)Rozlišujeme dva druhy licencí samosprávného investičního fondu. Mírně jednodušší je proces získání podlimitní licence, která opravňuje společnost k správě majetku do 100 milionů EUR (u fondů bez pákového efektu až 500 milionů EUR). Nadlimitní licence je o něco složitější a opravňuje fond přesáhnout i tento rozhodný limit.

Související články

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

České národní bance je svěřena pravomoc dohledu nad komerčními bankami. V rámci výkonu bankovního dohledu může ČNB jakožto správní orgán[1] vést s bankou správní řízení. Správním řízením je již na počátku řízení licenční, které vede ČNB s akciovou společností,...

Obecně k úloze České národní banky

Obecně k úloze České národní banky

Ústava ČR[1] a zákon o České národní bance[2] nám říká, že ČNB: je ústřední (centrální) bankou ve státě; jejím hlavním cílem je péče o cenovou stabilitu; je orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem; a je orgánem příslušným k řešení krize. Pojďme si nyní...

Obchodník s cennými papíry: kdo to je a co dělá? 

Obchodník s cennými papíry: kdo to je a co dělá? 

V tomto článku se zaměříme na postavení obchodníků s cennými papíry[1] jakožto důležitých hráčů kapitálového trhu. Představíme základ jejich právní regulace a také fungování OCP v praxi. Kdo je obchodník s cennými papíry? Jednoduchým anglickým ekvivalentem pro...

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

Schválení novely § 15 ZISIF se blíží, co přinese?

Prvního července 2024 vstoupí v účinnost novela ZISIF[1], která s sebou přináší mimo jiné novelizaci známého paragrafu 15[2]. Jaké změny minifondy čekají a o jak zásadní zpřísnění regulace ve skutečnosti jde? Odpovědi přinášíme v tomto článku. Osoba rizikového...