K regulaci kryptoměn

11. 7. 2022

O kryptoměnách se často hovoří v kontrastu s tradičními investičními příležitostmi jako jsou akcie či dluhopisy. Rozebíraná je mimo jiné míra regulace obou těchto zdánlivě velmi vzdálených světů. Jsou ale kryptoměny opravdu bezvýhradně neregulované?

Dělení kryptoaktiv

Nejznámější a typickou kryptoměnou je bezesporu Bitcoin. Stojí na principech svobody, decentralizace a anonymity. Oproti „normálním“ penězům není vázána na stát, oprošťuje se od něj. Jako jeho účetní kniha pak slouží systém zápisu transakcí blockchain.

Ne všechny kryptoměny však fungují obdobně jako Bitcoin, ba naopak řada z nich se výrazným způsobem odlišuje.

Zjednodušeně je možné rozdělit tokeny do 3 kategorií:

  1. Převodní tokeny (payment tokens, cryptocurrencies) – nejsou do nich vtělena práva vlastníka vůči jiné osobě, např. Bitcoin, Litecoin;
  2. Uživatelské tokeny (utility tokens, application tokens) – jsou do nich vtělena práva vlastníka vůči jiné osobě, zejm. poukázkové tokeny;
  3. Investiční tokeny (investment tokens) – jsou do nich vtělena práva vlastníka ve vztahu k vydavateli tokenu, př. právo na dividendu, rozhodovací právo

Současná regulace kryptoaktiv u nás i ve světě

Za světového lídra v oblasti regulace kryptoaktiv můžeme označit Spojené státy. Prvním rozdílem je, že v USA byly kryptoměny podřazeny, pod již existující právní pojmy. Současně s tím prokazuje tamní legislativa velkou pružnost při úpravě regulace v závislosti na stále se měnícím trhu s tokeny.

Na starém kontinentu je situace značně odlišná. Evropská unie dosud k regulaci kryptoměn jako celku nepřikročila. Absence unifikace právních norem proto dává velkou volnost národním dohledovým orgánům (v České republice je tímto orgánem ČNB). Jejich pohled tak není jednotný, jak se ukázalo v roce 2019, když Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předložil národním regulátorům seznam šesti kryptoaktiv s cílem provést jejich klasifikaci dle platné právní úpravy.

Ani v českém právním řádu žádný zákon o kryptoměnách či kryptoaktivech nenalezneme. Přímá právní úprava tokenů i zde zatím chybí.

Ke zodpovězení otázky, zda jsou kryptoměny regulované je tak nutné zaměřit se na jednotlivé právní pojmy.

Kryptoměny jako komodity?

Na příkladu komodit lze dobře ilustrovat odlišný přístup amerického a evropského regulátora. Přestože jako komoditu vnímáme tradičně především zemědělské plodiny či primární suroviny – tedy věci hmotné – ve Spojených státech byly pod tento pojem podřazeny také kryptoaktiva.

Komodity s kryptoměnami vykazují určité společné znaky jako je zastupitelnost, možnost jejich obchodování na finančních trzích či skutečnost, že se nejedná o cenné papíry.

Na to však evropské právo neslyší, podle nařízení Komise č. 2017/565 platí, že „komoditou“ se rozumí jakékoli zboží zastupitelné povahy, které může být předmětem dodávky, včetně kovů a jejich rud a slitin, zemědělských produktů a energie, např. elektřiny . Stejně jako z dalších evropských předpisů tak vyplývá, že komoditou u nás může být pouze věc hmotná.

Můžeme proto konstatovat, že kryptoaktiva pod pojem komodity nespadají.

Kryptoměny jako elektronické peníze?

Zákonnou definici pojmu elektronických peněz nalezneme v ustanovení § 4 odst. 1 zákona o platebním styku. Platí, že:

„Elektronickými penězi je peněžní hodnota, která

  1. představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal,
  2. je uchovávána elektronicky,
  3. je vydávána proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí a
  4. je přijímána jinou osobou než tím, kdo ji vydal.“

Pomůžeme-li si opět příkladem Bitcoinu, je zřejmé, že tato kryptoměna výše uvedená kritéria nesplňuje. Jiná kryptoaktiva by ovšem tuto definici dozajista naplnit mohla a stala by se tak předmětem přísné regulace platebních služeb.

Kryptoměny jako investiční nástroje?

Tato otázka je tou nejpalčivější. Pojem investičního nástroje je definuje ZPKT jakož i další s tímto zákonem související české i evropské předpisy.

Zákon na prvním místě zmiňuje investiční cenné papíry. Ty můžeme dále dělit podle jejich formy, a to na listinné investiční cenné papíry či na investiční cenné papíry v podobě elektronického zápisu v centrální evidenci. Domnívám se, že tokeny tyto znaky především díky své decentralizaci spíše nenaplní.

Jiná situace by ovšem mohla nastat u tokenu s podkladovým aktivem, na který je token navázán. Tím se otevírá široká kategorie derivátů. U takových kryproaktiv by pak byla zapotřebí podrobná právní analýza, jelikož některé z nich by skutečně mohly být investičními nástroji ve smyslu ZPKT (a tedy musely by se jím řídit).

Co z toho vyplývá?

Výše uvedené svědčí spíše závěru, že jsou kryptoaktiva neregulovaná. Ani toto tvrzení by však nebylo přesné, v právních předpisech přeci jen nalezneme výjimku, která se této oblasti přímo dotýká. Je jí tzv. AML zákon (Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu). Ten reguluje obchody, při kterých dochází k převodu kryproaktiv a stejně jako u transakcí s tradičními financemi ukládá povinnost identifikace a kontroly investorů, jakož i povinnost hlásit podezřelé obchody Finančnímu analytickému úřadu. V případě kryptoaktiv pak tato omezení pociťují jejich vlastníci ještě citelněji než u „běžných“ obchodů. Toliko zdůrazňovaná hodnota anonymity se vytrácí a státní regulátor je náhle přítomen i u obchodování s tokeny.

Co můžeme očekávat v budoucnu?

Investování do kryptoměn se stává masovou záležitostí, do které se začínají zapojovat i menší či drobní investoři, a ne všem se jejich investiční portfolio jenom zvětšuje. Z těchto důvodů již příslušné evropské orgány vydaly oficiální varování investorů před investicí do kryptoaktivPrvní právní normy zaměřené přímo na kryptoaktiva by měly následovat (zej. nařízení MiCA ).

Kryptoměnová (téměř) neregulovaná devadesátá léta tak nejspíše brzy skončí, a i pro kryptoměny začnou platit pravidla podobná těm, jež regulují tradiční finanční trhy.

Související články

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

České národní bance je svěřena pravomoc dohledu nad komerčními bankami. V rámci výkonu bankovního dohledu může ČNB jakožto správní orgán[1] vést s bankou správní řízení. Správním řízením je již na počátku řízení licenční, které vede ČNB s akciovou společností,...

Obecně k úloze České národní banky

Obecně k úloze České národní banky

Ústava ČR[1] a zákon o České národní bance[2] nám říká, že ČNB: je ústřední (centrální) bankou ve státě; jejím hlavním cílem je péče o cenovou stabilitu; je orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem; a je orgánem příslušným k řešení krize. Pojďme si nyní...

Obchodník s cennými papíry: kdo to je a co dělá? 

Obchodník s cennými papíry: kdo to je a co dělá? 

V tomto článku se zaměříme na postavení obchodníků s cennými papíry[1] jakožto důležitých hráčů kapitálového trhu. Představíme základ jejich právní regulace a také fungování OCP v praxi. Kdo je obchodník s cennými papíry? Jednoduchým anglickým ekvivalentem pro...

Bankovní dohled: sankční řízení před ČNB

Schválení novely § 15 ZISIF se blíží, co přinese?

Prvního července 2024 vstoupí v účinnost novela ZISIF[1], která s sebou přináší mimo jiné novelizaci známého paragrafu 15[2]. Jaké změny minifondy čekají a o jak zásadní zpřísnění regulace ve skutečnosti jde? Odpovědi přinášíme v tomto článku. Osoba rizikového...